Jaká kočka se ke mně hodí: test plemen koček podle životního stylu

Habešská kočka je pojmenovaná po Habeši, dnešní Etiopii, ale moderní plemeno vzniklo v Británii v 19. století. Jejím poznávacím znakem je tikovaná srst: každý chlup má barevné proužky, díky kterým srst třpytivě hraje. Habešské kočky patří k nejstarším plemenům a připomínají kočky z egyptských nástěnných maleb.

Norská lesní kočka žila po staletí v lesích a na statcích Norska a objevuje se dokonce v severských pověstech. Hustá dvojitá srst s bohatým límcem ji chránila před tuhými zimami. Plemeno umí slézat ze stromu hlavou dolů a je považováno za národní kočku Norska.

Americká krátkosrstá kočka pochází od koček, které připluly s prvními osadníky do Ameriky a chránily jejich zásoby před hlodavci. Je to statné plemeno s kulatým obličejem a hustou srstí, nejznámějším zbarvením je stříbrná mramorovaná kresba. V USA a v Japonsku je oblíbená už dlouho.

Posvátnou birmu obklopuje legenda o chrámových kočkách z Barmy, ale jako plemeno vznikla ve Francii ve 20. letech 20. století. Je to colourpointová kočka s modrýma očima a povinnými bílými „rukavičkami“ na všech čtyřech tlapkách. Srst je polodlouhá a hedvábná.

Munchkin se objevil v roce 1983 v Louisianě, kde učitelka našla krátkonohou kočku. Plemeno je pojmenované po malých obyvatelích země Oz. Krátké nohy munchkinům nebrání v rychlém běhu a jejich srst může být krátká i polodlouhá.

Orientální krátkosrstá kočka vznikla v Británii a USA v polovině 20. století ze siamských koček. Má stejné štíhlé tělo a velké uši, ale vyskytuje se v nejrůznějších barvách a oči má obvykle zelené. Plemeno zná stovky barevných variet.

Barmská kočka má počátky u kočky Wong Mau, kterou v roce 1930 přivezli z Barmy do USA. Je to svalnatá kočka s krátkou saténovou srstí a klasickým zbarvením je sobolí hnědá. Pevné tělo pod elegantním zjevem jí vyneslo přezdívku „cihla zabalená v hedvábí“.

Cornish rex se objevil v roce 1950 v anglickém Cornwallu, kde se farmářské kočce narodilo kudrnaté kotě. Srst plemene tvoří jen podsada a leží v pravidelných vlnách. Klenutý hřbet a dlouhé nohy dávají cornishovi vzhled chrta.

Savannah vznikla v USA: první kotě afrického servala a domácí kočky se narodilo v roce 1986. Plemeno je známé dlouhýma nohama, velkýma ušima a skvrnitou srstí divokého vzhledu. Generace se označují písmenem F, a čím dál od servala, tím klidnější povaha.

Turecká angora patří k nejstarším plemenům a pochází z okolí Ankary. Aby ji zachovala, vede ankarská zoo už od 20. století chovný program bílých angor, často s různobarevnýma očima. Je to elegantní kočka s dlouhou hedvábnou srstí a ocasem jako pštrosí pero.

Himálajská kočka vznikla v USA a Británii mezi 30. a 50. lety 20. století křížením perských a siamských koček. Od perské kočky získala dlouhou srst a kulatý obličej, od siamské colourpointové zbarvení a modré oči. Některé chovatelské organizace ji vedou jako varietu perské kočky.

Egyptská mau je považována za jedno z mála přirozeně skvrnitých plemen a její předci připomínají kočky ze staroegyptských maleb. Do USA se plemeno dostalo v roce 1956. Mau poznáš podle stříbrné nebo bronzové skvrnité srsti, linek „řasenky“ kolem očí a angreštově zelených očí.

Tonkinská kočka vznikla v Kanadě a USA v 60. letech 20. století křížením siamských a barmských koček. Její nejznámější zbarvení se nazývá mink a takové kočky mají akvamarínové oči. Tělo je středně velké a svalnaté, bez extrémů obou rodičovských plemen.

Somálská kočka je polodlouhosrstá varianta habešské kočky, vyšlechtěná v USA a Kanadě v 60. a 70. letech 20. století. Huňatý ocas a ryšavá tikovaná srst jí vynesly přezdívku „liščí kočka“. Každý chlup má barevné proužky, stejně jako u habešské kočky.

Balinéská kočka se objevila v USA ve 40. a 50. letech 20. století jako dlouhosrstá varianta siamské kočky. Jméno dostala podle půvabu, který připomíná balijské tanečnice. Má tělo a colourpointové zbarvení siamské kočky, hedvábnou polodlouhou srst a ocas jako pero.

Kartouzská kočka pochází z Francie, kde ji legendy spojují s mnichy kartuziánského řádu. Je to statná kočka s modrou srstí, která připomíná vydří kožešinu, a s měděnýma nebo oranžovýma očima. Kvůli tvaru čenichu se jí často říká „usměvavá kočka“.

Selkirk rex se objevil v roce 1987 v americké Montaně, kde se v útulku narodilo kudrnaté kotě. Gen pro kudrnatou srst je u tohoto plemene dominantní. Hustá kudrnatá srst a kulatý obličej dávají selkirkovi vzhled plyšového medvídka.

Ocicat vznikl v USA v roce 1964 křížením habešských a siamských koček, později přibyla americká krátkosrstá. Jméno dostal podle podobnosti s divokým ocelotem, i když plemeno žádné divoké předky nemá. Ocicat je svalnatý, s velkými skvrnami na krátké saténové srsti.

Turecká van pochází z oblasti jezera Van na východě Turecka, kde byly tyto kočky po staletí známé jako vášnivé plavkyně. Klasickým zbarvením je bílé tělo s barevnými skvrnami na hlavě a barevným ocasem. Do Evropy se plemeno dostalo v 50. letech 20. století.

Manská kočka pochází z ostrova Man mezi Británií a Irskem, kde se bezocasé kočky objevily díky přirozené mutaci. Některé manské kočky nemají ocas vůbec, jiné mají krátký pahýlek. Zadní nohy jsou delší než přední, a tak chůze trochu připomíná poskakování králíka.

Americký curl vznikl v roce 1981 v Kalifornii, když se u dveří jedné rodiny objevila toulavá kočka s ušima zatočenýma dozadu. Ukázalo se, že mutace je dominantní a neškodná. Dnes jsou curlové v jakémkoli zbarvení a jejich poznávacím znamením jsou uši prohnuté jako srpky měsíce.

Japonský bobtail žije v Japonsku po mnoho staletí a je považován za předlohu maneki-neko, kočky pro štěstí se zdviženou tlapkou. Krátký ocas jako bambulka je u každé kočky jedinečný. Nejznámějším zbarvením je trikolóra, v Japonsku nazývaná mi-ke.

Bombajská kočka vznikla v USA v 50. a 60. letech 20. století křížením barmských koček s černými americkými krátkosrstými. Cílem byl „minipanter“ a povedlo se: lesklá černá srst a měděné oči. Plemeno je pojmenované podle indického města a jeho černých panterů.

Ragamuffin vznikl v USA v 90. letech 20. století z ragdollů a dalších koček. Po ragdollovi zdědil měkkost, ale připouští jakékoli zbarvení, i bez odznaků. Je to velká kočka s měkkou polodlouhou srstí a výraznýma očima.

Kurilský bobtail se vyvinul přirozeně na Kurilských ostrovech a na Sachalinu v Rusku. Je to statná kočka, která má místo ocasu krátkou chlupatou „bambulku“ a silné zadní nohy. Kurilští bobtailové jsou známí tím, že loví ryby a milují vodu, a plemeno uznávají mezinárodní organizace.

Donský sphynx se objevil v roce 1987 v ruském Rostově na Donu, když kočce zachráněné Jelenou Kovaljovou začala vypadávat srst. Plemeno může být úplně holé nebo mít lehké sametové chmýří. Donského sphynxe uznávají mezinárodní organizace včetně TICA a WCF.

Singapura pochází ze Singapuru a první kočky se do USA dostaly v 70. letech 20. století. Je to nejmenší uznané plemeno s velkýma očima a ušima. Krátká srst je tikovaná jako u habešské kočky, v teplém sépiovém odstínu.

Korat patří k nejstarším plemenům Thajska a popisují ho staré thajské básně o kočkách. Stříbřitě modrá srst, obličej ve tvaru srdce a zelené oči z něj udělaly symbol štěstí: v Thajsku se korat dává jako svatební dar. Plemeno je vzácné, ale oblíbené v mnoha zemích.